Restaurování historických vagonů pro turistický vlak ve Španělsku

Realizace a produkce videa: Ignacio González, UTOPIA FILMMAKERS

Dřevěné osobní vozy tohoto typu byly ve Španělsku vyráběny do 30 let minulého století. Celkem bylo vyrobeno 406 kusů a používaly se jako vozy třetí třídy v osobních vlacích jezdících podél španělského pobřeží. Dokonce, když se začaly vyrábět kovové vagony, železniční společnosti váhaly s jejich objednáním, protože léta jsou ve Španělsku horká a dřevěné vagony snáze udrží chládek.

V roce 1972 byla třetí třída pro pasažéry zrušena a společnosti měly na výběr – vylepšit dřevěné vozy na úroveň druhé třídy nebo je přestat používat. Cena ze jejich zdokonalení byla ale vysoká a použití vagonů se tak změnilo.  Použily se na obydlí, mobilní dílnu, obchod, školu a jeden takový vůz slouží jako schůzovní místnost v úřadu železnice RENFE Viajeros.

Historické dřevěné vagony byly znovu uvedeny v 80 letech se zavedením turistického "Jahodového vlaku" – vysoce hodnocené jízdy v historických vozech z Madridu do Aranjuez a zpět s mnoha atrakcemi madridského okolí.

"Jahodový vlak" sestává ze čtyř osobních a dvou nákladních vozů. Nicméně vlhkost a čas postupně poničily dřevěné prvky konstrukce, takže byla zapotřebí kompletní renovace.

"Okamžitě jsme stáli před problémem: potřebovali jsme výkresy vagonů, aby člověk, který je bude opravovat, mohl vagony obnovit do jejich původní podoby," říká Juan José Peña, technický specialista společnosti RENFE Viajeros. "Vycházeli jsme z Rižské charty, která na jedné straně říká, že účelem rekonstrukce je zachovat a objevit význam kulturního dědictví a na druhé straně musí být v tomto procesu zachována autentičnost (včetně způsobu výroby, designu, materiálů a použití), přesvědčivě vypovídající o významu tohoto objektu."

Tam kde původní plány říkaly, že by měl být použit dub, tam byl dub použit. V jiných případech, kde plány říkaly, že vnější plášť má být z týkového dřeva, které není běžně dostupné, bylo zvoleno dřevo podobného charakteru "iroko", známé také jako "africký týk".

"Odhalili jsme vnitřek těchto vozů a nevěděli co nás čeká, naše vědomosti byly založeny jen na plánech starých více než století, protože vagony samotné byly staré skoro sto let."

Ty čtyři vozy  "Jahodového vlaku" byly postaveny v letech 1920, 1923, 1927 a 1929 různými výrobci, takže se jejich konstrukce trochu lišila. Ten poslední, nejmodernější vůz, můžete vidět na videu. Zajímavé je, že ten nejstarší (1920), byl v nejlepším stavu.

Do tohoto projektu na práci na vagonech byl pozván odborník na práci se dřevem Emilio González Rodriguez, speciálně na výrobu dřevěných prvků. Přijel do dílen RENFE Viajeros se svojí mobilní pilou Wood-Mizer LT20.

"Já jsem fanoušek Wood-Mizer! Tenhle stroj je nejlepší pomocník," říká Emilio. "Díky mé pile jsem mohl udělat většinu práce na restaurování vozů. Pila Wood-Mizer neumí jen řezat kmeny. Ten stroj dělá přesné řezy, které jsou velice důležité, když děláte jednotlivé detaily. Ušetřil jsem spoustu dřeva i času."

Pila LT20 má zabudované elektronické zařízení, které ukládá požadované rozměry prkna ve své paměti, takže stroj pracuje rychle a přizpůsobivě.

Na začátku prací bylo potřeba na každý vůz 16 trámů. Na konci jich bylo možná 40. Emilio vyrobil díly pro všechna okna a okenice—dvacet v každém vagonu. Pak se věnoval interiérovým detailům: zábradlí, podlahovým prknům atd. "A víte co je pro mě důležité? Dělal jsem to všechno sám! Obvyklá pila by potřebovala aspoň jednoho dalšího člověka navíc."

Emiliova pila je schválená pro přepravu po silnici. "Protože moje pila Wood-Mizer má dieselový motor, přivezl jsem ji svým autem. Každý byl překvapen a pravil: "Ano, přesně tohle tu potřebujeme!"

"Je to rychlý a přesný stroj, který vás přežije, pokud se o něj budete dobře starat. Ideální pro tesaře/truhláře. Můžete jej používat v dílně a prakticky všude. Distributoři Wood-Mizer ve Španělsku mě naučili jak stroj obsluhovat. Mohu se na ně vždycky obrátit, když se potřebuji na něco zeptat," vysvětluje Emilio.

Do projektu byla také zapojena restaurátorka Andrea Novosadová. Jejím úkolem bylo restaurovat zachované prvky. Také napouštěla dřevěné díly ochrannými prostředky proti dřevokaznému hmyzu, barvu ladila barvivy a díly dokončovala. Pro kovové části byl postup podobný; představovalo to obroušení a natření antikorozní a ochrannou emailovou barvou.

"Nové součásti byly vytvořeny s pomocí pily Wood-Mizer. Moje práce byla zajistit jejich ochranu, nabarvit je a dokončit," říká Andrea. "Fantastická věc na těchto vagonech je, že jsou to úžasná inženýrská díla. To není jen nějaká krabice pokrytá  dřevěnými latěmi. Mají velice dobře promyšlená kování, odlehčovací a upevňovací systémy, které je třeba pochopit a zachovat. Je neuvěřitelné štěstí, že tyto staré vozy nebudou ztraceny!"