Pila Wood-Mizer řeže kmeny zkamenělého dubu
Autor: Kirsten Longmuss, Public Relations Specialist
Štítky
Po dvou tisíci letech pod vodou, byl kmen dubu vyzvednut, pořezán a usušen. Změnil se na báječný a cenný materiál a život tohoto dřeva přetrvá další století.
V loňském roce během bagrování v záplavové zóně řeky Labe v jižní části Hamburku byl v těžké bahnité půdě učiněn zázračný nález: kmen zkamenělého dubu. V těchto slovech je až něco tajemného. Okamžitě vznikl předpoklad, že by se v blízkosti mohly nalézt další drahocenné kmeny. Ale nejprve bylo nutné prověřit kvalitu tohoto černého nálezu.
Když byl kmen dopraven na blízkou pilu, tamní mistr, když spatřil tenhle zakroucený, poměrně krátký kus dřeva, pravil, že s tím nemůže nic dělat. Je nemožné takový kmen pořezat; neprojde ústím pily.
Pak do hry vstoupil Andreas Hünerfaut. Je v regionu známý nejen jako výrobce řeziva, který kmeny pořeže přesně do posledního kousku i v těžce dostupných místech těžby, ale také jako specialista na zpracování zkroucených nebo zahnutých kmenů.
Když Andreas ustavil svou mobilní pilu Wood-Mizer LT40, bylo jasné, že má s řezáním exotických, velmi starých kmenů zkušenosti, což byl případ i kmene zkamenělého dubu zachráněného od Labe. Tento beztvarý kus starověkého stromu byl upnut na lože pily a po několika řezech se ukázalo překvapivě dobře zachovalé jádro.
Andreas byl překvapen jak snadno a hladce pilový pás pronikal tímto extrémně tvrdým dřevem. “Pila Wood-Mizer ukázala kolik má darů univerzálnosti a funkčnosti,” říká Hünerfaut. “I krátké kusy se snadno zpracují na různé použitelné řezivo.”
Andreas Hünerfaut svoji první pilu LT40 zakoupil už velice dávno. Ta pila byla tenkrát doručena lodí plavící se ze Spojených států. V té době bylo zapotřebí hodně kuráže pustit se do relativně nové profese – mobilního pilaře. Mezi vlastníky pil Wood-Mizer panovala pozoruhodná ochota pomáhat lidem, která přetrvává dodnes. Jeho první zákazníci byli třeba zvědaví učitelé, kteří chtěli svým žákům poskytnout smysluplnou poučnou lekci a také majitelé nemovitostí, kteří diskutovali a přemýšleli o tomto novém odvětví a nových možnostech u rodinných stolů. Zbytek úspěchu zařídila reklama ústním podáním spokojených zákazníků. Andreas Hünerfaut, ve skutečnosti Švýcar, opustil svoji zem, aby lépe poznal svět. V severním Německu si oblíbil nejen krajinu a klima, ale také lidi. A tak se tu usadil a cítil jako doma, že dokonce ztratil své švýcarské nářečí.
Ale abychom se vrátili k tomu zkamenělému dubu. Když se ukázalo, že dřevo je velice dobře zachováno, Andreas Hünerfaut nabídl svoji pomoc s hledáním dalších dubů v záplavové zóně. V zimě ukazoval teploměr -12°C a pocit ve vlhkém prostředí byl ještě o poznání studenější. Práce byla prováděna pomocí malého nakladače. Nakonec bylo vytaženo na břeh asi 40 naprosto zdeformovaných kmenů zkamenělých dubů.
Dendrochronologie je věda zabývající se určováním stáří stromů. Pomocí jejích metod určili v Institutu věd o dřevě v Hamburku, že stáří těchto dubových kmenů je odhadováno na více než 2000 let. Kmen s největším průměrem měl letokruh udávající rok 221 před Kristem.
Mezitím byly zachráněné kmeny pořezány a vysušeny v čistých skladech na přiměřenou vlhkost. Takové řezivo se prodává na váhu prken řádné velikosti. Používá se k výrobě rukojetí nožů, jedinečných psacích potřeb, čel kuchyňských skříněk nebo palubních desek špičkových značek automobilů.
Když se Andrease, který je ve skutečnosti farmář a zpracovatel dřeva, zeptáte na jeho profesi , on sám sebe vidí jako lesníka. Jeho zkušenosti jsou zvláště vyhledávány, když je třeba odstranit vrcholy stromů. To je nebezpečná práce, kterou ti lezci provádějí a vyžaduje to zvláštní dovednosti. Typicky je toto součást programu vyčistění a recyklace popadaných stromů. A samozřejmě pila LT40 je tady velice užitečná pomocnice.
Navzdory dnů plných práce si Hünerfaut najde čas k provozování chovu irského dobytka. V tomto rozlehlém prostoru se zvířata jistě cítí dobře.
Po práci někdy Andreas Hünerfaut odpočívá před svým dřevěným iglů na velice zvláštní lavici. Podle radiouhlíkové metody zkoumání, je dřevo, ze kterého Andreas lavici vyrobil, asi 8000 let staré. To samozřejmě dodává krátkému a velice zaslouženému odpočinku zvláštní kvalitu.