Pila LT15 v Zambii použita k výrobě 30 000 úlů

 

Bee Sweet Honey (Sladký včelí med) je družstevní podnik, založil jej misionářský filantrop John Enright v Zambii, tento včelařský projekt zlepšuje živobytí pro 6 000 lidí, kteří jsou do něj už zapojeni.

John Enright se narodil Metodistickým misionářům a strávil celý svůj život prací v Kongu a Zambii – jako pastor, učitel, pilot a průkopník trvale udržitelných rozvojových programů.

 

Enrightovi byli přinuceni uprchnout z Konga na začátku války, která tam vypukla v roce 1998. Znovu vybudovali svou misii nedaleko Ndoly v Zambii, kde provozují několik typů škol – pro děti, odbornou i kněžskou – vedle řady jiných programů.

 

John pracuje s místními lidmi na budování podnikání, která budou rentabilní, schopná opakování, udržitelná a nebudou plně závislá na jeho osobním zapojení v budoucnosti. Začínaje s původní koncepcí, John a jeho kolegové rozvíjí ten podnikatelský záměr dohromady, aby vytvořili pevný model. Mezi úspěšné Johnovy projekty patří pěstování ryb zvaných tilapia (tilapia je druh vyskytující se pouze v Africe), pěstování aloe vera, banánové plantáže, pěstování dobytka a dřevozpacující dílna.

I když John dosáhl úspěchu ve výše uvedených projektech, jeho medový projekt předčil pro svůj růst všechna očekávání. Projekt je založen na družstevním podnikatelském modelu a vyprodukoval v roce 2014 100 tun zpracovaného medu, v roce 2015 přibližně 150 tun a většina je určena na zahraniční trhy.

Zajímavé je, že myšlenka medového projektu přispěla k růstu podnikání ve zpracování dřeva.

Boj s odlesňováním pomocí přidané hodnoty

“Hladovějící vesničané jsou na hony vzdáleni celosvětové debatě o životním prostředí,” připomíná nám John. “Jsou nuceni hledat každý možný prostředek jak nakrmit sebe a své rodiny. Abychom Zambijce přesvědčili k zachování lesů a přírodních zdrojů, musíme jim ukázat, že je v jejich nejlepším zájmu, v dlouhodobém i krátkodobém výhledu, uchovat svět kolem nich.”

Další komplikací je, že řezivo používané ve stavebnictví nebo k další výrobě je tradičně získáváno v několika velkých a neefektivních pilách provozujících zastaralé zařízení. Špatná infrastruktura způsobuje obtíže při získávání řeziva a jeho drahotu pro domorodce, kteří nemají použitelný příjem.

 

 

 

Počátkem osmdesátých let Don Laskowski, zakladatel společnosti Wood-Mizer, daroval pilu pro Johnovu misijní činnost. John byl schopen založit malou dílnu pro výrobu místního dřeva, dveří a oken pro místní komunitu a tak demonstroval, že dřevo je hodnotný zdroj a že lidé v Africe jej mohou použít k významnému zlepšení svého života, bez rozsáhlé těžby a exportu kmenů nebo jejich přeměny na dřevěné uhlí.

Johnův nápad medového projektu byl výsledkem přemýšlení co by se dalo udělat s dřevěným odpadem z dřevozpracující dílny. Znovu pátral, aby nalezl lepší účel pro podceňovaný zdroj – odpad dřeva by se dal použít na stavbu úlů.

Rozvoj družstva Bee Sweet Honey

Ten projekt úlů začal před více než osmi roky. V prvních několika letech se mnoho naučili, třeba jak zavěšovat úly na stromy, aby se omezilo riziko krádeže a zničení termity a medojedy. Také propracovali návrh úlu pro maximální čistotu medu a usnadnění jeho sběru.

“Snažili jsme se udělat úl přátelský k Africe,” vysvětluje John. “Takže úl je velice odlišný od úlu, jaký můžete vidět v Americe nebo v Evropě.”

 

Postupně rozvinuli model družstevního podnikání pro zvětšení počtu lidí, kteří by z něj mohli mít prospěch, ale také se zaručenou kontrolou kvality a také racionálním úsilím o konečný produkt.

“Když jsme začínali, udělali jsme spoustu chyb,” vzpomíná John, “Ale pomalu jsme se dostali do bodu, kdy systém fungoval. Říkáme mu mikrofranšíza. Vesničan dělá co umí dělat, my děláme co dělat umíme, další dělají marketing a vydělají na tom všichni.”

 

 

Podílníci Bee Sweet Honey Company jsou vesničané, kteří dostali určitý počet úlů a jejich základní odpovědností je umístit úl a zajistit, že nebude ukraden. John vysvětluje, že ideální počet úlů obsluhovaných jednotlivcem je 25, ale že někteří obstarávají až 40 úlů.

Johnův tým navštěvuje podílející se vesničany dvakrát do roka (na jaře a na podzim) odebrat med a zaplatit podílníkům podle množství sebraného medu. V roce 2014 bylo podílníkům proplaceno více než 65 000 liber. V budoucnosti to bude ještě více, protože noví vlastníci úlů přinášejí svou první sklizeň a další počet svých úlů zvyšují.

“My včely nepěstujeme; jen med sbíráme,” svěřuje John. “Pokud se včely činí, sklízíme dvakrát do roka. Je to jednoduchý systém, který ale umožňuje lidem posílat své děti do školy, položit plechovou střechu na svůj dům, mít slušné živobytí.”

Výroba ‘k Africe přátelských’ úlů

John zaměstnává v dílně vyrábějící úly 15 dělníků na plný úvazek. Dřevo používané na úly pochází z dřevozpracující dílny a z levných méněhodnotných kmenů získaných v místě. Kmeny se dělí napůl na pile Wood-Mizer LT15 a pak procházejí následným pořezem k výrobě prken stejných tlouštěk. Prkna se pak řežou na příčných pilách na požadované délky.

 

 

John trvá na tom, že význam malé pily nelze přeceňovat. “Všechno to pramení z toho, že nám pily Wood-Mizer poskytují kvalitní prkna, řezané podle konkrétních požadavků, což nám umožňuje dělat tyhle úly. Žádný z nich by nebyl bez pily možný. To je základní článek řetězu, který nyní přináší podstatný přínos tisícům lidí.”

Během období sucha leží prkna venku na slunci, aby dva dny proschly a pak je umístíme do svislého přípravku a klížíme dohromady, abychom vytvořili boční panely úlu.

 

 

  

 

“Včelám nezáleží na tom, jestli je to pěkné,” směje se John, když nám ukazuje způsob lepení. Pak se různé díly balí pro přepravu. Konečná montáž úlů se provádí po přepravě kvůli omezení dopravních nákladů. Jednoduchý systém kladky s lankem umožňuje zvedání a spouštění úlu na zem bez šplhání po stromě.

Růst v budoucnosti

I když Bee Sweet Honey produkuje med pro místní zambijský trh už několik let, skutečný vzestup začal, když byli schopni získat pro svůj med certifikát bioproduktu pro Evropskou unii otevírající cestu medu na mezinárodní trhy.

Podílí se na tom více než 6 000 lidí z celé severní Zambie a rozmístěno je nyní více než 30 000 úlů. Zjistili, že každý úl vyprodukuje ročně přibližně 15 kg medu, což se na konci roku nasčítá na spoustu medu. Na jaře roku 2014 bylo sebráno padesát tun medu a 90% z toho prodáno do ciziny – zbytek se prodává místně za nižší ceny.

 

 

“Medový projekt je unikát,” poznamenává John. “Umožňuje velice jednoduše, aby člověk produkoval ekologicky uznávaný med, který lze prodávat po celém světě. Vytvářejí nyní biomed i biovosk a tomu odpovídá i jejich cena – není to přes žádnou charitu. Velice zajímavé!”

V současnosti Johnova dílna vyrábí díly pro více než sto úlů denně. Rádi by byli schopni vyrábět 500 úlů denně, takže zakoupili novou dvojitou svislou pilu Wood-Mizer, aby jim pomohla zdvojnásobit kapacitu.

 

 

 

 

“Byli bychom rádi, kdyby se našly další organizace, které by se ujaly těchto postupů,” svěřuje se John. “Rád bych viděl, jak se tento projekt stává obrovským tvůrcem bohatství, emancipace a ohromným požehnáním napříč Afrikou.” John poznamenává, že jsou skupiny, které v současnosti rozšiřují tento medový projekt v Hondurasu, Etiopii, Kongu a Malawi.

www.beesweetltd.com